* * * "V každé maličkosti se skrývá radost, člověk se ji jen musí naučit vnímat." (Sue Pigeon) * * *
 


12. kapitola

9. listopadu 2011 v 13:40 | Sue |  Harry Potter a rodinné tajemství
Ahojky,
tak se zase po dlouhé době hlásím s novou kapitolou. Není to nic moc, ale alespoň něco, ne? ;)
Jsem zvědavá, co na ni řeknete, takže doufám, že písnete koment. Ono to nezabere moc času... :)
Tak jo, mějte se hezky a příjemné čtení... :)


11. kapitola

29. července 2011 v 7:03 | Sue |  Harry Potter a rodinné tajemství
Ahoj lidičky,

omlouvám se, že jsem tady tak strašně dlouho nic nedala. Blog mi moc chyběl, ale prostě jsem neměla čas... Mám novou práci a za tu dobu se v mém životě změnilo téměř vše. No, ale proč vlastně píšu? Než půjdu do práce, tak jsem si říkala, že bych konečně mohla přidat novou kapitolu, takže je tady... Příjemné čtení ;)

Těším se na komentáře. Vaše Sue


Pár řečí...

2. února 2011 v 15:52 | Sue |  Správce blogu
Zdravíčko, lidi...

Jak se máte?

Vím, že tady dlooouho nic nebylo a omlouvám se za to, ale nějak nemám ani čas ani moc náladu... Momentálně hledám práci a až ji budu mít bude všechno mnohem jednodušší. Doufám, že to bude brzy. Taky v poslední době nemůžu moc spát, takže jsem se rozhodla, že probděné části nocí budu věnovat povídkám. Snad se mi teda bude dařit něco napsat. Nedávno jsem v povídce zase maličko pokročila... Blogaření a psaní mi celkem chybí, takže se budu snažit. 

Mějte se :)

10. kapitola

31. prosince 2010 v 13:30 | Sue |  Harry Potter a rodinné tajemství
Zdravíčko, :)

tak jo... dneska je poslední den roku 2010. Jaký to byl pro vás rok? Já osobně můžu říct, že tak příšerný, hektický a úžasný rok jsem ještě nezažila... Jsem zvědavá na rok 2011. :)

Vzhledem k tomu, že jsem toho tady v poslední době moc nedala, tak sem dávám ještě poslední kapitolu pro letošek. :) Ale skoro jsem to nestihla... Je toho strašně moc. Hlavně do školy. A k tomu si připočtěte rodinu, miláčka a přátele a vyjde vám nerovnice, kdy čas, který na všechno máte je pouhých čtyři a dvacet hodin denně a čas, který byste na všechno potřebovali se blíží minimálně nějakým šedesáti hodinám denně... :D

Ale ať už vás dýl nezdržuju... 

Šťastný nový rok 2011! :* :) 

Ať se vám všem daří :)

A pro teď příjemné čtení...

A malinkou prosbičku na závěr... Nechte mi tam nějaké komentáře, ať mám taky co číst a na co odpovídat... 

Pa pa a pořádně oslavte Silvestr! :)


9. kapitola

24. prosince 2010 v 15:09 | Sue |  Harry Potter a rodinné tajemství
Ahojky,
takže vzhledem k tomu, že je dneska Štědrý den, tak jsem si řekla, že bych vám tady konečně po dlouhé době zase mohla dát nějakou kapitolu, takže tady ji máte. A doufám, že vy mi na oplátku dáte jako dáreček hromadu komentářů :) Takže příjemné čtení... Šťastné a veselé Vánoce! :* :)


Má oblíbená kniha... nebo spíše knihy... :D

2. prosince 2010 v 23:47 | Sue |  Správce blogu
Má oblíbená kniha... co k tomu říct... Rozhodně nemám jen jednu oblíbenou knihu, ale je jich několik. Snad si na všechny vzpomenu...

Nejspíš bych si neodpustila, kdybych zapomněla na Harryho Pottera. Jeho příběh mě provázel celým mým dětstvím a z malé holčičky, která nechtěla číst Kámen mudrců, protože to byla povinná četba, jsem vyrostla v hubatou žábu, která se snaží vymyslet co se životem a píše HP povídky... :) Vlastně už ani nemůžu říct, že bych HP "milovala", ale spíš je to taková ta "klasika" mojí generace... 

Když už jsem u té "klasiky generace", tak bych ráda zmínila sága Twilight, protože příběh krásné, leč nemotorné dívky Belly a dokonalého, vegetariánského upíra Edwarda mě na "první písmena" okouzlil. Je to příběh, který bych si klidně nechala vyprávět místo pohádky na dobrou noc. Je v něm nenávist, zloba, bolest, strach, ale i vášeň, štěstí, láska... Z jednoho úhlu pohledu by se mohlo zdát, že je vše naprosto reálné. Z toho druhého vidíme pouze smyšlený příběh, který si získá naše srdce.

Jako další mou oblíbenou knížku bych nejspíš měla uvést Vinnetoua. :) Je to knížka dětství mých rodičů. Četla jsem ji v době, kdy jme se učili písmenka na 1. stupni základní školy. Tehdy mě příběh o náčelníku Apačů a jeho bílém bratru uchvátil. Ani nedokážu spočítat, kolikrát jsem si hrála, že jsem Nšo-Či...

A pokud mám psát o své oblíbené knize (jak tak nad tím uvažuju a vidím tenhle "výpis", tak teda spíš hromadě knih :D), tak nesmím zapomenout na Williama Shakespearea a jeho Romea a Julii, jejichž příběh zná snad každý kdo kdy miloval. 

No a pokud už jsem vzpomněla tohoto anglického básníka a dramatika, tak by byl hřích nepřipomenout knížku, pro kterou bych byla schopná snad i skočit do ohně, jen abych ji z něj vytáhla. Jeho nehynoucí tragédie Hamlet mě doslova omámila. Šarm prince Hamleta, krása mladičké Ofélie a proradnost dánského krále, vraha svého bratra a manžela své švagrové... To a mnoho dalšího, co se může zdát jako "klasický" scénář románů, novel, povídek... je v podání W. Shakespearea spojeno v naprosto jedinečný, úchvatný příběh...

Řekla bych, že bych si vzpomněla ještě na další knihy, bez nichž by moje knihovnička nikdy nebyla úplná, ale popravdě, nemůžu si vzpomenout :D to bude nejspíš tím, že už se mi pletou i prsty na klávesnici. A to bude tím, že jsem ospalá a už tu skoro spím... :D Takže se s vámi rozloučím... Vám, kteří sem stále chodíte, děkuji za trpělivost. A nebojte, zase se tady něco objeví. Upřímně doufám, že sem příště dám nějakou novou kapitolu, ale ještě nevím, jestli ji budu mít kdy dopsat... Časem určitě... ;)

Dobrou noc

Sue

Přátelé - hvězdičky mého vesmíru

15. listopadu 2010 v 23:20 | Sue |  Správce blogu
Ahojky,

tak jsem si po dlouhé době našla chvilku na blog a rozhodla jsem se, že se pokusím napsat článek na téma týdne. I když si nejsem jistá, že ho dopíšu, protože si každou chvíli povídám se spolubylící...

Přátelé... Řekla bych, že jsou pro mě záchytnými body na cestě. Ale aby to nevyznělo tak divně, tak to zkusím napsat ještě jinak. Přátelství je dar, jehož je třeba si vážit neboť může být stejně pomíjivé jako sám život. Pro mě znamenají přátelé velmi mnoho. Září v mém vesmíru a jsou pro mě podporou i v okamžicích, kdy se mnou nejsou osobně, už jen tím, že mi kdy dovolili stát se jejich kamarádkou. Všech mých přátel si velmi vážím, protože si to každý zaslouží. Mnozí z mých přátel jsou skvělými, charismatickými osobnostmi... 

A právě teď jsem zjistila, že se už v tak krátkém článku začínám ztrácet. Popravdě jak tady tak sedím na své posteli na koleji, notebook před sebou, nemůžu přestat myslet na osůbky, které už nás opustily. A zjišťuji, že stejně jako jsem ještě před chvílí toužila napsat na svůj blog konečně zase nějaký článek, tím spíš článek na téma Přátelé, nyní se z toho tématu nemůžu vzpamatovat a mám obavy, že pokud budu pokračovat v psaní, tak to nedopadne dobře.

Stydím se za tenhle "článek", protože je příliš krátký a zrovna dvakrát se nevěnuje tématu, ale... Mazat ho už nebudu, když jsem ho napsala...

Takže...

Dobrou noc...

Sue

P.S.: Všichni jste pro mě moc důležití! :)

P.P.S.: Tebe lásko miluju! :*

3. narozeniny... vím, mám zpoždění... :( :D

12. října 2010 v 23:12 | Sue |  Správce blogu
Ahojky,

tak se vám opět hlásím! :D Konečně, už podruhé, mi na koleji funguje internet... :D Minule to vydrželo ten jeden večer, co jsem tady naposledy psala... Tak snad to tentokrát už vydrží déle. :D 

Mrzí mě, že jsem neměla možnost tady napsat 7. 10. 2010, protože... Hádejte, co! Tento blog, příšerné, chaotické místo, obludná mikročást internetu, část mého vesmíru... slavil 3. narozeniny! 

Ano, přesně tak, už vás tady otravuju tři roky! :D

Než jsem začala psát tenhle článek, tak jsem si přečetla, co jsem psala před rokem... Nevím, jestli má smysl, abych k tomu psala něco víc, protože mnohé se bude opakovat z loňska, ale... nějak na to mám celkem náladu... :D

Toužím po tom nějak se zabavit, vzhledem k tomu, že je dnes 12-tého, což je pro mě velmi důležité datum a já sedím sama na pokoji na koleji. Moje dvě spolubydlící mi utekly... Jedna zmizela domů a druhá se vydala se svými spolužačkami někam na skleničku a za zábavou... Zatímco já bych teď nejraději byla někde úplně jinde... No ale dost už o tomto... 

Takže... další rok je za mnou... Vlastně ani málem nemůžu uvěřit, že tento blog stále jakž takž funguje, když na něj skoro nemám čas... Ale jsem tomu velmi ráda. :)

Můj blog se za ten rok vůbec nezměnil. A letos, stejně jako vloni, jsem dospěla k závěru, že nemá smysl jakkoliv zkoušet změnit jeho vzhled, když takhle se mi to líbí nejvíc. 

Na rozdíl od blogu, který se nezměnil, jsem se já změnila poměrně hodně. Alespoň mám ten pocit... A změnilo se i mé okolí... Ale každopádně, zjistila jsem, že už nejsem ta malá, plachá holčička, která se bála kohokoliv oslovit. Ano... doma taková ještě bývám... trochu... ale tam vím, že když to nezvládnu já sama, vždycky tam bude někdo, kdo mi pomůže, poradí... Ale tady, ve městě, kde jsem před pár týdny znala tak málo lidí, že i prstů na jedné ruce je víc... Tady za mnou nikdo nestojí. Nikdo mi nepomůže. A málokdo mi poradí. Tady to prostě MUSÍM všechno zvládat sama. 

Teď jsem tak trošku koukala, co už jsem napsala a co ještě ne a získala jsem pocit, že bych měla tenhle článek prostě smazat a vykašlat se na něj. :D

Jde o to, že tenhle blog se zdá být konstantou mého života. Nikoliv jedinou. Ale poměrně podstatnou. Zatímco většina ostatních aspektů v mém životě by se daly nazvat "proměnnými". Ať už přátelé, kteří přichází a odchází, i když je hodně lidí, kteří jsou v mém životě už dlouho a doufám, že tam ještě dlouho zůstanou... Nebo nápady... Chování mého širokého okolí... Cokoliv...

Och tak teď už se v tom všem co jsem tady napsala ztrácím i já... :D Škola má na mě koukám špatný vliv, vzhledem k tomu, co jsem to tu plácala za nesmysly... :D 

Tak víte, co?

Gratuluji svému blogu, že to se mnou tak dlouho přežil a doufám, že mu to ještě dlouho vydrží...! :D 

Dobrou noc a mějte se hezky :)

Sue

P.S.: Zase jsem napsala pár řádků k povídce. Na víc jsem neměla čas...

Poprvé z koleje...

4. října 2010 v 20:53 | Sue |  Správce blogu
Ahojky,

tak se vám poprvé konečně hlásím z místa na kterém momentálně přežívám... Jo, je to tak, vážení a milí, hlásím se vám z koleje v Olmiku. KONEČNĚ se nám tady na pokoji podařilo rozjet internet, takže už nebudu muset kvůli tomu jezdit do kavárny jako dosud. Sice si tam člověk dal dobré kafe nebo nějaký zákusek coby večeři, ale byla tam nuda... 

No a co je u mě nového? Psát by se mi i chtělo, ale nemám na to teď čas... Snad brzy bude. No, vlastně, zrovna dneska čas mám, ale... lidi, mě fakt šíleně bolí hlava. K tomu jsem chytla rýmu jak trám a kašel, že už mě z něj bolí i břicho... :( Takže, mějte se mnou slitování a odpusťte mi, že moc povídky nepíšu... Já bych skutečně chtěla...

Jo a ještě takový drobný detailek... Netuším, jak často tady budu dávat články. Však jste si jistě sami všimli té dlouhé odmlky... Prostě nemám čas... Promiňte... 

Zase se někdy ozvu a teď se jdu zabalit pod deku a pustit si nějaký film... Skutečně bych nechtěla být nemocná natolik, abych zítra nemohla na přednášky... 

Mějte se a dobrou...

Sue

Poprvé z Olmiku...

19. září 2010 v 20:20 | Sue |  Správce blogu
Ahoj! 

Takže já vás všechny zdravím ze svého přechodného domova v Olomouci... Dneska jsem se tu "přestěhovala" na kolej... Tak jsem zvědavá, co si na mě ta vysoká škola vymyslí... :D

Ale upřímně řečeno... Jsem tu pár hodin a už mi strašně schází můj život před Olomoucem... Chybí mi můj miláček... domov... rodina... známí lidi... To bude vážně špica než se tu s někým seznámím... 

A co vy? Nechodí sem na můj blog náhodou občas někdo z Olomouce? Přiznejte se! :D

Hele, já vážně dneska netuším, co mám napsat... Snad jen, že... "Chci domů!!!" ... Ale to sem jaksi moc nepatří... :D

Co se týče povídek, nevím, kolik teď budu mívat času... Ale budu se snažit sem tam něco napsat a občas přidat nějakou tu kapitolu sem na blog... 

A víte co? Mám ještě hromadu věcí, které potřebuju udělat na NETu kvůli škole, takže se mějte fajn...

Já se zase někdy ozvu... :)

Sue

Co se bude dít... :D

13. září 2010 v 21:45 | Sue |  Správce blogu
Ahojky... 

Původně jsem chtěla dneska napsat článek na téma "Sen", ale teď, když jsem si to tu zapnula a položila prsty na klávesy, tak jsem zjistila, že se mi absolutně nechce... :D 

No jo, to se stává...

"Užívám" si poslední dny volna... Teda až na to, že jsem dneska prospala celé dopoledne, takže všechno co jsem měla dělat dnes se mi posunulo na zítra k, už i tak dost plnému, původnímu "plánu činností". :D Tudíž z toho, že jsem na zítra měla jen vypálit pár filmů a odpoledne zajít někam ven, abych neseděla pořád doma, se zítřejší program ještě rozšířil o návštěvu lékaře a úklid v domě... To mi byl čert dlužen... Člověk na týden vypadne z domu a až se vrátí, tak musí při první možné příležitosti uklízet, protože ostatní (stálí) obyvatelé domu jsou příliš líní nebo "zaneprázdnění" (jak sami tvrdí), že to zbude na mě... :(

Ale tak co... Ještě jim uklidím a hádám, že příštích pár měsíců toho budu ušetřena. Snad nebudou čekat na to, až přijedu z koleje jen proto, abych jim uklidila... No, budu v to doufat... :D

Hmm... a co jinak nového? Tenhle týden je skutečně naditý událostmi... Upřímně bych se těšila na volný, klidný víkend bez jakýchkoliv povinností, ale není mi to dopřáno... :D Teda, ne že by mi to až tak vadilo vzhledem k tomu, že ve středu jedu do Olomouce, ve čtvrtek musím sice dopoledne do města, ale odpoledne budu venku a konečně zase s miláčkem... V pátek mě klasicky čeká dopolední návštěva u babičky s tím, že jí dotáhnu nákup a odpoledne zmizím ven. A v sobotu je "zlatý hřeb" tohoto týdne v podobě koncertu. Doufám, že mi to vyjde a dostanu se na něj... :D Ovšem má to malilinkatou nepříjemnost "Damoklova meče" v podobě alkoholu, kterýžto si nebudu moci řádně vychutnat, jelikož v neděli se stěhuji do Olomouce a pochybuju, že by se našel nějaký malý kouzelný skřítek, který by za mě odřídil cestu autem... :D Ale nevadí, hudba bude stačit na to, abych si koncert řádně užila třeba jen s jedním nebo dvěma pivy... Hlavně to nepřehnat, abych mohla řídit... :D

Tak koukám, že jsem se zase pěkně rozpovídala, takže toho raději nechám, než tu napíšu ještě víc hloupostí... :D Každopádně, varuju vás sice nakonec, ale to je jedno, protože vás varovat musím... Ani já nemám odvahu číst tenhle článek znovu, protože bych jej nejspíš celý smazala... :D Tak ho, prosím, berte s rezervou... ;)

Dobrou noc

Sue

Sakra!

9. září 2010 v 17:07 | Sue |  Správce blogu
Sakra! Sakra! Sakra...!

Nejvíc ze všeho nenávidím vlastní slabost! Okey... je v pohodě, že mám občas lehké obavy, když někam jdu sama pozdě večer... Je v relativní pohodě, že nemám zrovna v lásce pavouky... Ale rozhodně není v pohodě, že se bojím některých svých vlastních vzpomínek a jen jejich připomínka mi vhání do očí slzy...!

Život není sice fér, ale na to si každý postupem času zvykneme. Já si stojím za svým neobjektivním a zcela zaujatým názorem, že se se svými problémy dokážu vždycky nějak vyrovnat. Pokud se nacházím v okamžiku, kdy je mám překonat poprvé. Ale jakmile se naskytne nějaká zcela banální situace, která mi připomene třeba i jen nepatrný zlomek jedné špatné vzpomínky, jde všechno moje sebeovládání "k čertu".

Nenávidím svou citlivost! Citlivá a ubrečená hysterka...! Nesnáším hysterky a v těch zřídkavých situacích, kdy je "něco špatně", jsem stejná hysterka jako kterákoliv jiná ubrečená žába! To není fér! :(

Achjo... Pardon lidičky, ale já to ze sebe potřebovala nějak dostat, protože se strašně stydím, že jsem včera večer chvilku brečela kvůli naprosté hlouposti... Za to můžou ty pitomé "neškodné" vzpomínky...

No jo...

Vadí mi to...

Já se zase ozvu až budu mít možnost...

Mějte se...

Sue

P.S.: Zase jsem maličko pokročila v povídce... ;)

Dobrou noc... :D

30. srpna 2010 v 23:34 | Sue |  Správce blogu
Ahojky...

uvažovala jsem, že tady dneska napíšu dlooouhý článek. O něčem... O čemkoliv co mě napadne... No zjistila jsem, že jsem utahaná, chce se mi spát a zítra bude opět dlouhý den, takže se na to dneska asi vykašlu... :D Ale každopádně mě to nebude až tak trápit, protože vám stále nemůžu zapomenout, že jsem tady konečně přidala novou kapitolu a komentáře nikde... 

Jinak ten článek nejspíš napíšu jindy... 

Chce se mi spát... :D

Dobrou noc

Sue

V lásku... - František Ladislav Čelakovský

29. srpna 2010 v 22:48 | Sue |  Citáty
V lásku věř, v lásku doufej!

Jen pár řečí... Ale jsou v celku důležitá...

28. srpna 2010 v 22:27 | Sue |  Správce blogu
Ahojky,

hele, vím že kapitoly by mohly být občas častěji, ale prostě to nestíhám. A tak trochu mě mrzí, že když si konečně najdu čas, něco napíšu a dám to sem, tak mi to málokdo okomentuje...

Takže dámy a pánové, je mi to líto... 

A jdu spát, protože jsem utahaná. 

Ale stejně nepřestávám doufat, že se mi tam objeví další komentáře... ;)

Dobrou

Sue

8. kapitola

26. srpna 2010 v 23:19 | Sue |  Harry Potter a rodinné tajemství
Nazdar, nazdar, nazdar! 

A že jste nečekali, že se tady ještě dneska objeví něco nového?! :D

Já mám normálně šílenou radost, protože dneska vás skutečně překvapím! A doufám, že vy mě překvapíte spoustou komentářů. ;)

Po dlooouhé době konečně přidávám další kapitolu. :)

Je to k "HP a rodinné tajemství", protože se mi tahle povídka teď nějak dobře píše... :D

Tak snad se vám to bude líbit a já jdu spát... ;)

Jo a teda ještě malinká omluva... Nečetla jsem to po sobě, tak tam možná bude nějaký ten překlep... 

Příjemné čtení...


Láska... - Giovanni Barra

22. srpna 2010 v 21:59 | Sue |  Citáty
Láska je v našich rukou. Mnoho záleží na vnějších okolnostech, ale to podstatné záleží na nás.

Po dlouhé době na dlouhou dobu...

21. srpna 2010 v 23:23 | Sue |  Správce blogu
Nazdár lidi! 

Strašně mi chybíte! Můj blog mi strašně chybí! Část mého vesmíru mi strašně chybí! ...

Já prostě neměla možnost dostat se tu. :(

Ale pokročila jsem v povídce! :)

A jak je v poslední době nepříjemným zvykem, opět si nejsem jistá, kdy tady znovu napíšu.

Příští týden nám budou vyměňovat okna, což pro jistotu a pro udržení svého duševního zdraví (já vím, moc ho nemám, ale i to málo je třeba chránit :D) budu považovat za nějakou bojovou akci. :D Protože mám pocit, že se to tomu stejně bude podobat se všemi těmi lidmi okolo. :D

No a další novinkou je, že jsem byla přijata na výšku. Tak jsem si řekla, že to zkusím i když se mi zrovna tam moc nechce...

A myslím, že pro dnešek to zabalím a půjdu spát, protože zítra je úklidový den před vypuknutím boje... :D

Takže dobrou a mějte se...

Jo a nezapomeňte na mě, já na vás myslím často... :)

Sue

P.S.: Vesy, ty moc dobře víš, že jsem nebyla doma!!! Tak mě neštvi. ;) A raději buď nachystaný vyrazit někdy ven až zas budu mít chvilku. Raději se tu nebudu víc rozepisovat, ale v pátek by se možná mohlo něco dít. Alespoň jsme o čemsi už trochu mluvili s Matym... 

Jen na skok... :D

29. července 2010 v 22:34 | Sue
Ahojky,

takže jelikož je toto poslední článek než pojedu pryč, tak jsem si říkala, že bych tu mohla strčit i něco jiného než citát, takže, abyste měli alespoň malinkou naději, tak vás chci ujistit, že se psaní věnuju a usilovně hledám chvíle, kdy můžu psát. :)

Ale zjistila jsem, že je jedno jestli je škola nebo ne, stejně mám šíleně hektický život. :D 

Uvažovala jsem, že tady napíšu hromadu mojich keců... ale řekněte sami co je lepší... Mám tady spisovat nesmysly nebo vám mám teď popřát dobrou noc a přesunout svou pozornost na propisku a blok? Já teda volím, druhou možnost. Připadá mi lehce smysluplnější. :D

Takže se mějte hezky, nevykašlete se na můj blog, protože až se zase vyskytnu doma nebo někde poblíž internetu, tak pro vás snad budu mít novou kapitolu... ;) Berte to jako motivaci, abyste se tady občas zastavili. ;)

Dobrou noc a užívejte prázdnin! :*

Sue

Další články


Kam dál